|
|
Small States Thinking Big: Comparative Analysis of the Czech Presidencies of the Council of the European Union in 2009 and 2022
Monsportová, Daniela ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato studie se zaměřuje na dvě česká předsednictví v Radě EU. Přistupuje k nim optikou dvou teoretických konceptů - malého státu, a symbolické moci Pierra Bourdieu. Hlavními cíli práce je sledovat relevanci výše uvedených teoretických východisek při aplikaci na vybraný případ České republiky a tím osvětlit případ relativně nový a často opomíjený. Pro naplnění cílů studie využivá kvalitativní výzkum a design "embedded" jednotlivé případové studie. Pro zodpovězení výzkumné otázky se práce nejprve zaměřuje na hloubkovou diskuzi teoretických konceptů. Poskytuje také přehled obecného diskursu kolem konceptu rotujícího předsednictví Rady. Studie poté zkoumá domácí a mezinárodní nastavení předsednictví, zjevné i skryté cíle a hmotné i nehmotné výsledky jednání a komunikačních strategií. Porovnáním obou předsednictví práce dochází k závěru, že zatímco vztahy mezi státy mohou být asymetrické, symbolická moc může změnit a posílit postavení států v mezinárodním systému. Tento závěr je demonstrován na případu České republiky a jejích dvou předsednictvích v Radě, během jejichž trvání byla zemi udělena značná symbolická moc - v práci operacionalizovaná jako možnost nastolování agendy a komunikačních strategií. Uplatněním symbolické moci tak mohla Česká republika ovlivnit své postavení v systému vztahů států,...
|
|
| |
|
|
(De)politizace v přímé demokracii: Případová studie místního referenda v ČR
Drobil, Ondřej ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Škvrňák, Michael (oponent)
DROBIL, Ondřej. (De)politizace v přímé demokracii: Případová studie místního referenda v ČR. Praha, 2021. 61 s. Bakalářská práce (Bc). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií, Katedra sociologie. Vedoucí diplomové práce Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D. Abstrakt Tato interdisciplinární práce se zabývá procesy politizace a depolitizace v přímé demokracii. Jejím cílem je objasnit, jak se (de)politizace projevuje na úrovni výpovědí aktérů referenda a jak aktéři těchto strategií v průběhu referenda využívají k tomu, aby reprodukovali, nebo měnili stávající uspořádání politického prostoru. Výzkum je založen na koncepci (de)politizace coby formy politického jednání a předpokladu, že užitím jazyka coby nástroje symbolické moci lze utvářet sociální realitu. Na základě užití přístupu kritické analýzy diskursu při analýze výroků aktérů referenda, jež se konalo v roce 2013 v Plzni, byla formulována následující zjištění: Na úrovni jazyka dochází k (de)politizaci jednak ve smyslu posunu mezi sférami jednání a jejich hierarchizace, a to užitím určité syntaktické a sémantické větné struktury; a zároveň ve smyslu formování nutnosti, nebo možnosti pro jednání pomocí slovesného rodu nebo modálních prostředků. Užití (de)politizačních taktik lze ale zároveň chápat jako uplatnění symbolické moci...
|
|
|
Kritická mediální pedagogika - teoretická východiska a přínos pro mediální výchovu
Valenta, Petr ; Sak, Petr (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent) ; Kartous, Bohumil (oponent)
Kritická mediální pedagogika - teoretická východiska a přínos pro mediální výchovu Disertační práce Mgr. Petr Valenta Klíčová slova kritická teorie, kritická mediální pedagogika, mediální gramotnost, kritická pedagogika, média, ideologie, diskurs, moc, symbolická moc, vědění Abstrakt Teoretická disertační práce v úvodu analyzuje problémy tradičního modelu mediální výchovy a odvozuje je od orientace mediální výchovy na dominantní paradigma výzkumu mediálních účinků v mediálních studiích. Z této výzkumné tradice si mediální výchova vypůjčuje představu přímých a potenciálně negativních účinků médií, okolo které organizuje vlastní mediálně pedagogickou praxi. Teoretická závislost na mediálních studiích a dominance konceptu účinků médií vede mediální výchovu k protekcionismu a normativitě, která se projevuje v direktivním nastolení vědění, dovedností a hodnot, které si mají žáci osvojit. To problematizuje úsilí o rozvoj kritického myšlení o médiích jako myšlení nezávislého na vědění zprostředkovaném sociálními autoritami. Mediální výchova tak potenciálně reprodukuje dominantní mody vědění o médiích a společnosti, aniž by je odhalovala jako sociální konstrukt. V další části proto disertační práce předkládá teoretická východiska pro změnu paradigmatu mediální výchovy tak, aby se stala více kritickou a...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.